Možná se vám už stalo, že jste nechtěně proběhli vrtákem přes elektrické vedení ve zdi, nebo jste při sekání poškodili rozvod topení. Ano, nikdo z nás nemá rentgenové oči. Existují však pomocníci, kteří s vysokou přesností odhalí, co hledáme.
Nabídka detekčních přístrojů je široká a jejich schopnosti a citlivost se odvíjejí od jejich ceny. Jelikož jsme chtěli zjistit, s čím vším si dnešní technologie dokáží poradit, zvolili jsme přístroj z dílen Bosch, který slibuje vyhledávání i tam, kde jsou objekty ve zdivu umístěny hlouběji. Jak jsme uspěli? Inu, věci jsou složitější než se na první pohled mohou zdát.
Stůj, pozor, volno
Pohybuj terčíkem po zdi a když se rozsvítí červená, víš že je cosi v nepořádku. Pokud zelená signalizuje volnou trasu, vytáhni zespodu tužku a obtáhni vnitřní obvod terčíku. Nyní máš jistotu, kde můžeš vrtat. Pokud bychom chtěli v krátkosti zhodnotit používání modelu PDO Multi, jednodušší by to už napsat nešlo.
První experimenty na staveništi ukázaly, že PDO Multi přesně ví, kde jsme ukryli armatury a kudy směřují okruhy elektrického rozvodu bez ohledu na to, zda jsou pod napětím nebo ne. Bez delšího zkoumání jsme odhalili i to, že v malých formátech plastových oken chybí kovová výztuha. V krátkosti řečeno, přístroj spolehlivě zjistil to, co jsme již předem věděli.
Kovy určitě nepřehlédne
U rekonstrukcí je však všechno jinak. Projekty nesouhlasí s tím co je skutečně postaveno a hledat některé věci je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. S pomocníkem v kapse jsme se pustili do sondování prostředí a překreslování nálezů na stěny.
PDO Multi není při vyhledávání kovů tajnůstkář. Na displeji odhalí nejen to, že na hledaný materiál narazil, ale rozeznává také jeho vlastnosti. Ocel a železo jsou označeny symbolem magnetu, hliníkové a měděné rozvody jsou zobrazovány jako kovy nemagnetické. A je-li zřejmé, že ve vodičích pulzuje elektrické napětí s dobře známou 50-ti hertzovou periodou, přerušované pípání a výstražný symbol na displeji prozradí, že zkoumáme trasu elektrických rozvodů. Nahodit pojistky na všech okruzích a zapnout všechny vypínače se nám ukázalo být více než rozumné.
Na stěnách přibývaly křídou značené čáry a začínalo nám být naprosto jasné, jak se věci mají. Ovšem jen do momentu, kdy se vše nezačalo komplikovat. Jakmile do hry vstoupili hřebíky, kterými bylo vedení přichycováno v drážkách, museli jsme začít sledovat na displeji intenzitu naměřeného signálu. Funkce jemného měření pomůže odlišit hřebík od výztuhy či trouby. Chce to cit.
Někdy stačí málo. Heraklitová příčka se spoustou hřebíků a nataženým drátem pro lepší přichycení omítky a najednou nevíte na čem jste. Nezbývá nic jiného než opět a opět hledat a dedukovat. Napětí se nepříjemně indukuje z hlavního vedení na sousedící objekty a přístroj hlásí jeden falešný alarm za druhým.
Zjistili jsme, že vyhledání přesné polohy kovového objektu, o jehož existenci víte, je jednoduché. Obzvlášť tehdy, pokud objekty nejsou hlouběji než 10 centimetrů pod povrchem. Jakmile je však třeba mapovat neznámý terén, chce to systematický přístup a taktizování. S trochou trpělivosti jsme nakonec s úspěchem zmapovali objekt do posledního detailu. Co nás však zarazilo bylo rychlé vybíjení baterie a slábnoucí odezva. Možná proto, že jsme používali zinko-uhlíkové baterie namísto alkalických.
A co dřevěné rošty?
Přístroj je vybaven speciálním režimem pro vyhledávání dřeva v případě, není-li hlouběji než 1 centimetr pod povrchem. Popravdě řečeno, příliš jsme při experimentech neuspěli i přesto, že jsme baterii měnili za novou. Jakmile jsou ve hře kovy, dřevo jako by neexistovalo.
V našem případě jsme vyhledávali dřevěná prkna zalitá v betonu, která byla určena pro uchycení elektroinstalace v suterénu a za sádrokartonem jsme se snažili odhalit dřevěný rošt. Bohužel vždy stály v cestě v těsné blízkosti kovové šrouby, které přístroj ignorovat neumí. Takže jsme skončili bez odpovědi – poradí si s nimi, nebo ne?
Zoom pro kritické situace
Přístroj se při každém zapnutí automaticky kalibruje, takže zapínání přímo na zkoumaném povrchu se nám jevilo být více než rozumné. Pokud však hledáte jehlu v kupce sena – čti drátek hluboko pod povrchem – automatické vyhodnocení signálu v úvahu nepřipadá. Jednoduše neexistuje. Tehdy nastupuje práce pro režim detailního vyhledávání, který se aktivuje tlačítkem zoom. Vedle hlavního indikátoru síly signálu se objeví sekundární, který reaguje s velkou citlivostí na přijatý signál. Musíme říci, že jsme uspěli a byli jsme rádi, že je tento režim k dispozici. Pouze neustálé držení zatlačeného knoflíku zoom je jakési nepohodlné. Chvílemi jsme mysleli na to, že ani podsvícení displeje by nebylo na škodu.
