K omrzlinám může dojít už při teplotách těsně pod bodem mrazu. Až dosud přitom neexistoval žádný specializovaný typ léčby schválený právě pro jejich léčbu. 14. února letošního roku americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil vůbec první lék cílící právě na léčbu omrzlin.
Omrzliny mají tělo chránit, v konečném důsledku ale škodí
Omrzliny jsou přirozenou reakcí na dlouhodobý nebo extrémní chlad, který způsobuje zúžení cév a zpomalení průtoku krve v končetinách. Evolučně nám tak bylo dáno vytvářet si otoky, a tím tak udržet krev v oběhu, aby nedošlo k poškození důležitých orgánů. Tělu se tak zvýší šance na přežití i při dlouhodobé expozici nižším teplotám. Vedlejším účinkem celého procesu, který je také příčinou zdravotních problémů spojených s omrzlinami, je však riziko trvalého poškození prstů či celých končetin nebo obličeje. Závažnější případy pak mohou končin i amputací postižených částí těla.
Lék na omrzliny není na trhu novinkou
Nově schválený lék zvaný iluprost nebyl od počátku svého vývoje cílen na léčbu omrzlin. Látka byla již dříve schválena na řešení problémů s vysokým krevním tlakem v plicích. Pro možnost jeho využití i na léčbu následku vystavení těla nízkým teplotám tak bylo možné využít proces tzv. drug repurposingu, kdy se pole působnosti již existujícího a schváleného léčiva rozšíří i na další terapeutické účely. Odpadá tak nutnost látku důkladně – a nákladně – testovat z hlediska její bezpečnosti pro užívání, a její uvedení na trh je tak nejen rychlejší, ale i levnější. Jen pro srovnání, vývoj nového léku od laboratorního výzkumu až po reálné nasazení do pacientů se vyčísluje na 20 až 70 miliard korun. Oproti tomu drug repurposing umožňuje zavedení nového léčiva za ceny v řádu jednotek miliard korun, a proto jde o atraktivní přístup, který se snaží využívat celá řada farmaceutických společností.
Iloprost není prvním lékem, který byl testován k léčbě těžkých omrzlin, je však prvním, který byl podroben komplexní klinické studii, ve které byla skupina 47 pacientů náhodně rozdělena do dvou skupin, kdy jedna dostávala účinnou látku a druhá placebo. Testy odhalily, že až 60 % pacientů v placebo skupině muselo podstoupit amputaci, zatímco u těch léčených iloprostem nebylo k odstranění zasažených tkání přistoupeno ani v jednom z případů. I přes poměrně malý soubor subjektů pak FDA lék schválila, a to nejen díky působivým výsledkům studie, ale také proto, že na léčbu těžkých omrzlin aktuálně není komerčně dostupná jiná alternativa.
Iloprost má komplexní účinek na celé tělo
A jak nový léčebný zázrak funguje? Iloprost působí jako vazodilatátor, a prostřednictvím rozšiřování cév tak předchází tvorbě krevních sraženin. Jelikož v důsledku omrzlin dochází právě ke zúžení cév, je hlavní mechanismus účinku jít proti tomuto efektu, a díky tomu tak hojit postiženou tkáň. Jakmile je ale v poškozených oblastech obnoven průtok krve, může paradoxně dojít k závažnějšímu poškození, a to především v důsledku náhlého přílivu kyslíku vyvolávajícího oxidační stres. A zde přichází do akce další účinek iloprostu. Ten totiž vystupuje nejen jako vazodilatátor, ale také jako antioxidant. Tento dvojí mechanismus je pak s velkou pravděpodobností příčinou velkého úspěchu léčiva v tělech skutečných pacientů.
Ačkoliv jsou omrzliny v našich končinách poměrně vzácné, v chladnějších částech světa představují vážné riziko. Například ve Finsku zasáhnou těžké omrzliny každoročně více než 1 % populace, mírnějšími formami je pak během roku postiženo téměř 13 %. Schválením iloprostu jako léčiva na tyto zdravotní potíže tak bezpochyby dojde ke snížení život ohrožujících omrzlin, ale i nutnosti amputací končetin či částí obličeje, což bude pro řadu lidí žijících v inkriminovaných regionech jistě vítanou zprávou.
Zdroje:
https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2815863
