Vědcům se nedávno podařilo vyvinout lepicí náplast vyzbrojenou AI, která by měla sloužit pacientům trpícím vadami hlasu k tomu, aby mohli znovu mluvit. Umělá inteligence v tomto ohledu využije drobné pohyby jejich krčních svalů, které převede na řeč.
Nalepovací proužek je pro pacienty nejpohodlnější
Náplast připevněná na kůži funguje pouze prostřednictvím svalových stahů v oblasti hrtanu. Ty jsou nejprve převedeny na elektrické signály, které AI algoritmem strojového učení přeloží do srozumitelné lidské řeči. Věty následně nahlas přehraje reproduktor. Zařízení by mělo být schopné reprodukovat přesně to, co daný člověk zamýšlel říci nahlas, nicméně ve fázi prototypu dokáže přehrávat pouze několik přednastavených frází.
Hlavní výhodou náplasti je, že může fungovat i bez nutnosti přímého zachycení vibrací hlasivek. Tyto orgány mají totiž lidé s poruchou řeči často nenávratně poškozeny, a přenos hlasu jejím prostřednictvím není možný. Určitou formou poškození hlasové komunikace přitom v průběhu svého života trpí až jedna třetina lidí. Stávající způsoby léčby, například různá ruční zařízení, které je nutné přikládat ke krku, jsou pro řadu pacientů nepohodlné. Hledání vhodného řešení je tak více než nasnadě.
První testy na lidech vykazují skvělou spolehlivost
Vodotěsná náplast je velká zhruba jako velká mince a váží pouhých sedm gramů. Svou texturou pak nejvíce připomíná latexovou rukavici. V rámci testování byla aplikována na osm dobrovolníků bez poruch hlasu, kteří měli za úkol šeptat pět přesně daných frází, například „Miluji tě“ nebo „Veselé Vánoce“. Tyto věty předčítali v klidu ve stoje, při chůzi či při běhu, aby bylo možno ověřit, že snímání funguje i v pohybu. Zařízení dokázalo fráze zreprodukovat až v 95 % případů. Určité potíže představovala na první pohled podobná slova, například anglické „make“ a křestní jméno „Mark“. Jinak ale převod hlasu fungoval prakticky bezchybně.
Zařízení se díky AI nejspíš brzy ještě více zdokonalí
Problémy s rozlišením podobně znějících slov však nejspíš může vyřešit právě umělá inteligence a strojové učení. Dokáže-li AI správně pochytit kontext a význam jednotlivé fráze, může inkriminované slovo doplnit podle nejlepšího vědomí a svědomí. Technologie tak má rozhodně potenciál se dále vyvíjet.
Navzdory slibným výsledkům v první fázi testování upozorňují autoři výzkumu na skutečnost, že zařízení je stále pouhým prototypem. K tomu, aby mohl být potenciálně k dispozici i skutečným pacientům, je tudíž zapotřebí ujít ještě poměrně dlouhou cestu, která zabere minimálně několik let. Vývojáři musí také zapracovat na možnosti přehrávání jiných než předem nahraných frází. S tím, jak se však technologie umělé inteligence v poslední době vyvíjí, se možná definitivní verze této „mluvící náplasti“ dočkáme dříve, než čekáme.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41467-024-45915-7
https://www.jpost.com/science/article-792282