Pochopit procesy, které probíhaly na naší planetě před miliardami let, je pro vědce stále výzvou. Velkou neznámou tak zůstává například také to, jak planeta Země získala svou vodu. Nový objev z hlubin vesmíru by mohl pomoci najít na tuto otázku odpověď.
Objev vody v blízkosti mladé hvězdy
S pátráním po stopách zemské vody přišli vědci při pozorování prstence prachu a plynu obíhajícího okolo mladé hvězdy zvané HL Tauri. Právě v tomto disku totiž bylo objeveno velké množství páry, a to zhruba v místech, kde by se časem mohly začít formovat nové planety. Je to vůbec poprvé, kdy se astronomům podařilo zmapovat rozložení vody v prstencích kolem hvězdy, v jejíž gravitačním poli by se mohla vytvořit planeta pohostinná pro vznik života.
„Naše nedávno pořízené snímky odhalily značné množství vodní páry v různých vzdálenostech od hvězdy, které zahrnují i mezeru, kde by se v současné době mohla potenciálně formovat planeta,“ říká astronom Stefano Facchini z Milánské univerzity, který je autorem studie pátrající po původu životodárné vody.
Odkud se vzala voda na Zemi?
Původ vody na naší planetě lze vysvětlit hned několika teoriemi, které se vzájemně liší svou věrohodností. Některé výzkumy naznačují, že se voda na Zemi dostala na kometách a asteroidech, které v průběhu let bombardovaly její povrch. Jiné hypotézy pracují s tím, že voda již na Zemi byla a rozšířila se tak bez přispění jiných kosmických těles. Objevují se však také úvahy o kombinaci obou těchto mechanismů. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Bohužel nemáme možnost cestovat zpět v čase a sledovat výskyt prvních molekul vody na naší planetě. Můžeme se však inspirovat u jiných solárních systémů okolo nás. Například u hvězdy HL Tauri, která je vzdálená pouhých 450 světelných let, a v mnohém se navíc podobá našemu Slunci.
Odpověď se ukrývá ve hvězdách… doslova
Hvězdy se rodí v hustých oblacích prachu a plynu, které se postupně shlukují, až začnou vytvářet vlastní gravitační pole a otáčet se. Zbývající volný materiál pak rotuje společně se vznikající hvězdou ve formě prstenců či disků. Později dochází k sekundárnímu shlukování, kdy se začne tvořit planetární systém.
Studovaná HL Tauri je dle měření stará méně než jeden milion let, a obklopuje ji široký, chladný a stabilní disk, který však má několik soustředných mezer. Podle astronomů by se právě zde měly nacházet zárodky formujících se planet, které na oběžné dráze kolem hvězdy vymetají materiál z prstence. V disku byly již v minulosti pozorovány stopy vody, tentokrát se ale vědci zaměřili na její přesné rozmístění.
Prostřednictvím pokročilých zobrazovacích technik tak detekovali vodní páru v regionech, kde se předpokládá vznik terestrických planet, tedy těles připomínajících svými vlastnostmi i naši Zemi. V těchto oblastech se nacházelo téměř čtyřnásobné množství vody než ve všech pozemských oceánech dohromady. Voda se pak soustřeďovala do výše zmíněných mezer, a podle všeho by tak měla tvořit jeden ze základních kamenů formujících se planet.
Z toho vědci usuzují, že podobným způsobem vznikla i Země, a mohla tak mít vodu na svém povrchu mnohem dříve, než došlo k prvnímu bombardování asteroidy a kometami. Opět jsme tak o něco blíže k pochopení toho, jak vznikla naše planeta a život na ní. V této oblasti však zůstává stále spousta neznámých, a odhalit je bude úkolem vědců přinejmenším ještě celá následující desetiletí.
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41550-024-02207-w
https://indianexpress.com/article/technology/science/link-between-water-planet-formation-9189846/
