Většina hvězd, které jsou součástí naší galaxie, obíhá kolem jejího středu klidně a spořádaně. Neplatí to ale o všech. Čas od času se na naší obloze objeví hvězda, která se svojí rychlostí vymyká z řady, a vesmírem si razí cestu takovou rychlostí, která ji nakonec odnese až do mezigalaktického prostoru.
Těleso na obloze objevili amatérští vědci
Tyto superrychlé hvězdy jsou stále poměrně velkou raritou, nedávno však bylo možné pozorovat obzvlášť výjimečný příklad. Tím byla hvězda s názvem CWISE J124909+362116.0 (zkráceně J1249+36), která nejenže překračuje únikovou rychlost galaxie rychlostí přibližně 600 kilometrů za sekundu, zároveň ale jde o vzácný druh malé hvězdy, která je shodou okolností také jednou z nejstarších v celé Mléčné dráze.
Hvězda J1249+36, kterou nalezli nezávislí vědci a milovníci hvězdné oblohy během pátrání po záhadné planetě Devět, je jednou z mála hvězd Mléčné dráhy pohybujících se nadsvětelnou rychlostí, které byly dosud identifikovány. Její objev byl oznámen na 244. zasedání Americké astronomické společnosti a článek o něm byl nedávno zaslán do časopisu The Astrophysical Journal Letters. Přestože pak J1249+36 není tou zdaleka nejrychlejší dosud objevenou hvězdou, představuje pro astronomy určitou výzvu. Není totiž jasné, jak tuto nebezpečně vysokou rychlost získala.
Hvězda možná pocházela z binárního systému, odkud jej vymrštila exploze supernovy
Vysvětlení pak existuje hned několik, vědci se však detailněji zaměřili především na tři zvažované teorie. První z nich je možnost, že se hvězda uvolnila z binárního systému, jehož součástí byl bílý trpaslík, tedy zbytek jádra, který po hvězdě zůstane, když jí dojde vodík, a vstoupí tak do poslední etapy svého života. Bílí trpaslíci pak mohou být poněkud nestabilní, zejména, pokud mají v rámci binárního systému dalšího hvězdného společníka. Pokud jsou obě hvězdy na blízké oběžné dráze, může bílý trpaslík krást materiál svého souseda.
Problémem ovšem je, že bílý trpaslík má horní hranici maximální hmotnosti. Pokud přijme hmoty pouze trochu, může si svou existenci prostřednictvím erupcí udržet. Pokud jí však získá příliš, exploduje v podobě supernovy a zcela se zničí. Tlaková vlna pak druhou hvězdu vymrští vysokou rychlostí do vesmíru. Teorii o explozi bílého trpaslíka považují vědci za silně pravděpodobnou. Původní binární systém již neexistuje a pozůstatky exploze, ke které došlo před miliony let, se již dávno rozptýlily.
Rekordní rychlost možná i díky černé díře
Druhou zvažovanou teorií je vzájemná interakce vícero kosmických těles. Je totiž možné, že tato soustava se stala nestabilní, a během kolika rozmetala jeden z objektů po galaxii. K těmto interakcím nejčastěji dochází v kulových hvězdokupách, tedy oblastech, v nichž se mohou nacházet miliony hvězd. Vědci předpokládají, že ve středu těchto hvězdokup s nacházejí roje černých děr, a další díry se pak nacházejí i v okrajových oblastech. Když pak dojde ke střetu hvězdy s černou dírou, může složitá dynamika tohoto spojení hvězdu doslova vystřelit ven z hvězdokupy. Mohl to být i případ tělesa J1249+36? Možné to je, ale ani v tomto případě s vědcům zatím nepodařilo vysledovat jeho trajektorii zpět k některé ze známých hvězdokup.
Vědci se pokusí hvězdu zanalyzovat
Třetí možností je, že J1249+36 vůbec nepochází z Mléčné dráhy, ale z jedné z mnoha satelitních trpasličích galaxií, které kolem ní obíhají. V minulosti již totiž byly podobně superrychlé hvězdy vysledovány právě až za hranice naší galaxie. Definitivní odpověď na tuto otázku by mohlo přinést podrobnější zkoumání chemického složení hvězdy. Bílí trpaslíci či hvězdokupy se v tomto ohledu výrazně liší, a analýza by tak mohla pomoci najít pravdu. Pokud se pak nepotvrdí ani jedna z těchto dvou možností, budeme se možná muset podívat do jiných galaxií. Jak dlouho nám ale toto pátrání bude trvat, a neodletí nám mezitím hvězda J1249+36 daleko za hranice našeho dosahu?
Zdroje: sci.news, arxiv.org, blog.backyardworlds.org, sciencedaily.com
