Až 217 vakcín proti onemocnění COVID-19 si nechal aplikovat muž z Německa, a to v časovém horizontu pouhých 29 měsíců. Jeho tělo přitom zdaleka nereagovalo tak, jak někteří vědci předpokládali.
Vědci netuší, jak by tělo mohlo reagovat na extrémní dávky protilátek
Dvaašedesátiletý muž z německého Magdeburgu se před několika lety dostal na titulní stránky novin kvůli svému vlastnímu – a nutno říci, že i velmi riskantnímu – rozhodnutí neřídit se doporučeními lékařů z celého světa. Namísto toho si tak nechal aplikovat jednu injekci očkování proti covidu za druhou. Proč dobrovolně vystavovat svůj organismus tak obrovskému tlaku? Muž chtěl podle dostupných informací přeprodávat neočkovaným lidem potvrzení o vakcinaci.
Vědci v Německu se o tomto kuriózním případu dozvěděli až z médií. Rozhodli se však muže kontaktovat a s jeho svolením prozkoumat jeho imunitní systém, aby zjistili, jak se jeho tělo vyrovnává s tímto mnohonásobným přeočkováním. V žádném případě přitom neschvalují hypervakcinaci jako strategii k posílení adaptivní imunity. Příležitost zjistit, jaký vliv mohou mít stovky dávek očkování na jednoho jedince, si však nemohli nechat ujít.
Muž kombinoval také různé typy vakcín
Vědci si již několik let kladou otázku, kolik očkování proti COVID-19 by lidé vůbec měli dostat. Posilující dávky sice byly v prvních letech pandemie klíčové, někteří odborníci se však přiklání k teorii, že je-li injekcí příliš mnoho, převýší negativní účinky ty pozitivní. Vyšší koncentrace vakcíny v těle navíc může vyvolat nadměrnou imunitní reakci, nebo naopak unavit imunitní buňky a učinit je méně citlivými na virus SARS-CoV-2. Muž z Německa je však živoucím důkazem, že ani jedno z toho nemusí být nutně pravda.
Oficiální záznamy potvrzují, že muž dostal během pouhých dvou a půl roku nejméně 130 vakcín proti COVID-19, včetně 8 různých typů vakcín. Naprostá většina těchto očkování pak byla podána v období 9 měsíců. Podle neoficiálních zdrojů pak bylo dávek ještě více, a to přes 200. Navzdory tolika dávkám je mužův imunitní systém podle odborníků plně funkční. Skutečnost, že tento počet vakcín nevyvolal žádné vedlejší účinky, tak svědčí o tom, že mají tyto protilátky velmi dobrou míru snášenlivosti.
Očkování fungovalo i nadále
V čem tedy spočívaly hlavní rozdíly oproti běžně očkovaným lidem? Krevní testy odhalily, že překočkovaný jedinec měl velké množství T-efektorových buněk, které zodpovídají za imunitní odpověď na SARS-CoV-2. Další imunitní buňky pak byly přítomny přibližně ve stejném množství jako u pacientů, kteří prodělali tři očkovací dávky. Všechny navíc byly v dobré kondici, a tedy i plně funkční. V rámci experimentu pak muž dostal pod dohledem vědců ještě jednu posilující dávku vakcíny, což nepřekvapivě opět vedlo ke zvýšení protilátek v krvi.
Výsledky studie prokázaly, že vakcína proti covidu si ponechává svůj účinek i po stovkách předchozích dávek. Karty tak opět hrají ve prospěch očkování. Pochopitelně to ale neznamená, že byste to s jednotlivými dávkami měli přehánět, a chodit se očkovat například každý měsíc. Není třeba hnát tyto věci až do podobných extrémů jako v případě zmíněného může. Tak jako v mnoha jiných případech tak platí – všeho s rozumem.
Zdroje:
https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(24)00134-8/fulltext
https://edition.cnn.com/2024/03/06/health/covid-217-shots-hypervaccination-lancet/index.html
