Po mnoho let byla za nejzávažnější vedlejší účinek tetování považována maximálně lítost nad nechtěným obrázkem. Nová studie publikovaná v časopise eClinicalMedicine však naznačuje, že by mohly existovat i mnohem vážnější dopady, kterých je třeba se při jeho pořízení obávat.
Co dělá tetování s naším organismem?
Tetování je dnes běžným prostředkem k vyjádření identity nebo k oslavě životních milníků. Přesto víme jen velmi málo o jeho dlouhodobých zdravotních účincích na naše tělo. Nebezpečným chemickým látkám obsaženým v tetovacím inkoustu se v posledních letech věnuje pozornost i v Evropě. Výzkumy ukázaly, že barvivo po vpravení do kůže v těle nezůstává, jelikož jej tělo vnímá jako cizorodou látku, kterou je třeba odstranit. Tetování tudíž vyvolává imunitní reakci, v jejímž důsledku končí velká část částic inkoustu v lymfatických uzlinách. Až donedávna však vědcům chyběl poslední kousek skládačky: jak tyto částice usazené v lymfatickém systému ovlivňují naše zdraví?
Ideální podmínky pro výzkum vlivu tetování na naše zdraví má Švédsko
Vědci se proto zabývali teoriemi, které měly odpovědět na otázku, zda tetování může zvyšovat riziko maligního lymfomu, vzácné formy rakoviny, která postihuje lymfocyty, tedy bílé krvinky. Velký potenciál pro průzkum této závislosti má Švédsko, kde je potetováno více než pětina obyvatel, a v tomto aspektu se tak drží na přední příčce světového žebříčku. Mimo to má tato země rozsáhlý systém registrů svých obyvatel, jako například Národní registr rakoviny, který zahrnuje všechny osoby s diagnostikovaným nádorovým onemocněním.
Nová studie tak zahrnovala všechny obyvatele Švédska, kterým byl mezi lety 2007 až 2017 a ve věku 20 až 60 let diagnostikován lymfom. Na každou osobu s lymfomem pak byly určeny tři náhodné osoby stejného pohlaví a věku, tentokrát bez nádoru, jako srovnávací vzorek. Účastníci odpovídali na dotazník týkající se několika faktorů životního stylu. Tetovaní lidé pak byly dotazování také na velikost tetovaného obrázku, větk, v němž se poprvé nechali tetovat, či na barvy obrázku. Celkem se podařilo získat data od 5 591 osob (1 398 pacientů a 4 193 kontrolních jedinců).
Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že tetovaní lidé měli o 21 % vyšší riziko lymfomu než lidé bez něj, a to i po zohlednění dalších faktorů, tedy zda se jedná o kuřáka či nekuřáka, nebo dle úrovně vzdělání. Oba tyto faktory mohou souviset jak s tetováním, tak se vznikem samotného lymfomu. Je však na místě dodat, lymfom je stále velmi vzácné onemocnění, a i zvýšené riziko jeho výskytu je tak v kontextu obecného rizika stále poměrně nízké. Podle statistik švédské Národní rady pro zdraví a sociální péči byl v roce 2022 v zemi diagnostikován lymfom u 22 ze 100 000 osob ve věkové skupině 20 až 60 let.
Na velikosti nezáleží
Z výzkumu také vyplynulo, že velikost tetování neměla na projev rakovinného bujení vliv. Naopak záleželo na celkové době jeho nošení. Riziko se zdálo být vyšší u nových tetování (pořízených do dvou let) a u starších tetování (pořízených před více než deseti lety). Jak už to však u podobných výzkumů bývá, není radno na základě výsledků jedné studie vyvozovat rázné závěry, či vydávat jakákoli doporučení týkající se tetování. Než tak bude učiněno, je třeba provést další výzkum. Zkušenost nám však říká, že pro lidi, kteří si chtějí pořídit tuto doživotní ozdobu je důležité si uvědomit, že tetování může mít zdravotní účinky a je potřeba vyhledat lékařskou péči ihned, pokud se objeví příznaky, které mohou s jeho pořízením souviset.
Zdroje: thelancet.com, medicalnewstoday.com, edition.cnn.com
