Starodávné město Mayapan, které bylo ve své době politickým centrem a kolébkou kultury mayské civilizace, bylo v průběhu dějin záhadně zničeno. Nový výzkum však odhaluje možného viníka. Je jím sucho.
Město Mayapan ležící na poloostrově Yucatan zažilo svou zlatou éru ve 13. a 14. století n. l. Rozkvétající metropole na sobě dlouho nenechávala nic zdát. Později ale došlo ke zlomu, který vyústil v zánik Mayapanu tak, jak jej jeho tehdejší obyvatelé znali. Co se tehdy stalo?
Jak mohlo sucho způsobit kolaps jednoho z největších mayských měst?
Z dostupných vědeckých záznamů víme, že mezi lety 1400 a 1450 panovalo ve střední Americe období sucha. Odborníci na mayskou historii se domnívají, že toto sucho vedlo k občanskému konfliktu, který následně vygradoval v politický kolaps Mayapanu. Lid se následně stáhl do menších, bezpečnějších osad, a hlavní město jedné z nejslavnějších středoamerických civilizací tak zůstalo opuštěno. S touto teorií přišla studie z roku 2022, jejíž cílem bylo nejen odhalit tajemství rozpadu mayské kultury, ale také poukázat na to, jak mohou změny klimatu rychle ohrozit i ty nejprogresivnější a na první pohled prosperující civilizace.
Historické prameny hovoří o tom, že první polovina 15. století se v oblasti Mayapanu nesla ve znamení občanských konfliktů. Autoři výše uvedené studie pak provedli korelaci s klimatickou situací v té době, a došli k pozoruhodnému závěru. Fáze politické destabilizace se prakticky překrývalo s obdobím sucha, které v oblasti vládlo. Bylo to tak možná právě sucho, které vystupňovalo napětí mezi soupeřícími frakcemi. Závěry studie se opíraly o záznamy o populačních změnách, stravovacích návycích i zápisech o počasí. Tato data poté doplnily i analýzy lidských ostatků a odhalení četných traumatických zranění, která poukázala na proběhlý konflikt. Nedostatek vody mohl ovlivnit zemědělství a obchod, což infrastrukturu Mayapanu postupně narušilo. Potravin tak rapidně ubývalo, a lidé tak buď zemřeli, nebo z města uprchli.
Zobecňovat závěry je v tomto případě velmi obtížné
Lidské reakce na environmentální změny jsou podle vědců zpravidla komplikované, a liší se v závislosti na historickém období i dané lokalitě, ve které k proměně klimatu dochází. V úvahách o tom, proč ta či ona civilizace jednala tak, jak jednala, je tak třeba přistupovat komplexně, a zohlednit tak celou řadu faktorů. Přesun obyvatel z Mayapanu do dalších částí poloostrova Yucatan byl jen jedním z možných způsobů vypořádání se s teplotními výkyvy v regionu.
Sucho sice s velkou pravděpodobností způsobilo pád města Mayapan, v konečném důsledku však mayské civilizaci příliš újmy nepřineslo. Vědecká data hovoří o vysokém stupni adaptace Mayů, která jim zajistila dostatek politické a ekonomické stability až do prvního kontaktu s Evropany, ke kterému došlo v průběhu 16. století. Kdo ale mohl tehdy tušit, že ta největší zkouška mayskou civilizaci teprve čeká…
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41467-022-31522-x
https://phys.org/news/2022-07-climate-civil-unrest-ancient-maya.html
