Krátké dny, šedivá obloha a nedostatek energie. S podzimem se mnoha lidem zhoršuje nálada a hledají, co jim pomůže. Nečekaným spojencem může být teplo. Pravidelné prohřátí v infrasauně uvolní napětí, podpoří spánek a dopřeje chvíli klidu, a to vše náladě prospívá.
- Proč teplo působí na psychiku
Teplo působí na tělo i mysl hned několika způsoby. Prohřátí v sauně spustí pocení a tělo se poté příjemně ochladí, což mnoho lidí vnímá jako hluboké uvolnění. S ztuhlými svaly povolí i část nahromaděného napětí.
Příjemné teplo na kůži navíc vysílá signály do oblastí mozku, které ovlivňují náladu. Svou roli hraje i lepší spánek: večerní prohřátí a následné ochlazení těla pomáhá rychleji usnout. A nezanedbatelná je i obyčejná chvíle klidu bez telefonu a povinností, kterou si v sauně dopřejete.
- Infrasauna doma: malý rituál pro lepší náladu
Na rozdíl od klasické finské sauny hřeje infrasauna při nižších teplotách kolem 40–60 °C. Infračervené záření prohřívá přímo tělo, ne vzduch, takže pobyt v ní je šetrnější a příjemný i pro ty, kterým horko běžně nedělá dobře. Moderní infrasauny se vejdou na plochu zhruba metr krát metr a stačí jim běžná zásuvka.
Jak z infrasauny udělat součást péče o duševní pohodu:
- Pravidelnost před intenzitou. Dvě až tři sezení týdně po 20–30 minutách přinesou víc než občasné dlouhé pocení.
- Večer je ideální čas. Prohřátí a následná vlažná sprcha připraví tělo na klidný spánek.
- Telefon zůstává venku. Hudba, ticho nebo dechové cvičení z sezení udělají skutečný odpočinek.
- Nezapomínejte pít. Sklenice vody během sezení i po něm je samozřejmost.
- Kombinujte s dalšími návyky. Pohyb, denní světlo a čas s blízkými mají pro psychiku dobře doložený přínos.
Infrasauna nepřinese zázračné vyléčení, ale může být příjemnou a pravidelnou podporou nálady i spánku.
- Na co myslet
Infrasauna je doplněk, ne náhrada léčby. Pokud užíváte antidepresiva nebo jiné léky, máte potíže se srdcem či krevním tlakem, nebo jste těhotná, poraďte se před saunováním s lékařem. Některé léky totiž mění to, jak tělo snáší teplo.
Když smutek, únava nebo ztráta radosti trvají déle než dva týdny, je čas obrátit se na praktického lékaře, psychologa nebo psychiatra.
