Na problematiku kyberšikany ve své zprávě nedávno poukázala Světová zdravotnická organizace (WHO), resp. její evropská odnož. Průzkum zahrnující 44 zemí uvedl, že v roce 2022 bylo šikaně na internetu vystaveno 16 % dětí ve věku 11 až 15 let, což je o 3 procenta méně než před čtyřmi lety.
S kyberšikanou má zkušenost každé šesté dítě
„Zpráva je pro nás všechny varovným signálem, abychom se zabývali otázkou šikany a násilí, ať už k ní dochází kdykoli a kdekoli,“ uvedl v prohlášení regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. Narůstající vlna kyberšikany je přisuzována mimo jiné i nedávno proběhlé pandemii covidu, která výrazným způsobem ovlivnila mezilidské vztahy a to, jak se k sobě dospívající chovají. Přesun od komunikace v reálném životě do virtuálního prostoru tak logicky vedl i k nárůstu digitální formy tohoto nenávistného chování.
Zpráva WHO uvádí, že zkušenost s tím stát se obětí kyberšikany má podle průzkumu zhruba jedno ze šesti dětí ve školním věku. Je zde tak vidět narůstající trend, který například nenastává ve sféře běžné školní šikany, jejíž míra zůstává prakticky stabilní. Jedenáct procent chlapců a dívek uvedlo, že byli ve škole v posledních několika měsících šikanováni alespoň dvakrát nebo třikrát měsíčně, zatímco před čtyřmi lety to bylo srovnatelných 10 %.
Dlouhé hodiny u obrazovky
Nejvyšší míru kyberšikany zažili chlapci v Bulharsku, Litvě, Moldavsku a Polsku, zatímco nejnižší míru ve Španělsku, uvedla WHO bez poskytnutí podrobných údajů. Z dalších statistik přitom vyplývá, že mladí tráví na internetu až šest hodin denně. I malé změny v míře kybernetické šikany a projevech násilí však mohou zanechat hluboké následky na psychickém zdraví tisíců lidí.
Studie vycházela z údajů od 279 000 dětí a dospívajících ze 44 zemí Evropy, ale také oblasti střední Asie či Kanady. Na většině míst dosáhla kyberšikana vrcholu ve věku 11 let u chlapců a 13 let u dívek. Sociálně-ekonomický status rodičů měl podle zprávy na chování dětí jen malý vliv. Výjimkou byla Kanada, kde se s šikanou častěji setkávali méně zvýhodnění mladí lidé.
Jedna z dotazovaných dívek z Belgie ve zprávě uvedla, že největším problémem všech druhů šikany jsou psychické problémy, které se u dětí a dospívajících objevují. Zároveň doufá, že si šikanující osoby uvědomí, že to, co dělají, je špatné. Zpráva je tak zdviženým prstem pro všechny nadnárodní organizace, aby se tímto problémem zabývaly dříve, než eskaluje.
Průzkum rozšíření šikany není snadný
Většina studií v této oblasti má pochopitelně určitá omezení, protože je založena na údajích, které poskytli sami respondenti. Výpovědi jsou tak cenné pro zmapování osobních zkušeností, mohou být však do velké míry zkresleny ochotou dětí vypovídat, případně také dalšími faktory. Proto se WHO snažila pro své závěry využít reprezentativní vzorky anonymních respondentů, z nichž získala informace prostřednictvím dotazníků odpovídajících jejich věku. Určitá omezení tak zůstávají i v tomto případě, jsou však limitována na nezbytné minimum, a výzkum je tak robustní a spolehlivý.
Jednoduché řešení problémů s kyberšikanou neexistuje. WHO tak ve své zprávě uvádí, že klíčem k potlačení jejího šíření je především informovanost o případných následcích, a také regulace času, který mladí lidé tráví na sociálních sítích. Potrvá však ještě minimálně několik let, než se situace stabilizuje, či případně obrátí ve prospěch obětí.
Zdroje:
https://iris.who.int/handle/10665/376323
