Na novozélandské pláži se nedávno objevilo tělo velryby druhu Mesoplodon traversii. Tito jedinci jsou považováni za nejvzácnější zástupce kytovců, a o jejich existenci se zatím dozvídáme pouze prostřednictvím nálezů mrtvých exemplářů či jejich částí. Pozůstatky v té době neznámého, zhruba 5 metrů dlouhého mořského tvora byly nalezeny 4. července poblíž ústí řeky v novozélandském regionu Otago. Odborníci na mořské živočichy z tamního ministerstva ochrany přírody a národního muzea Te Papa jej identifikovali jako samce druhu Mesoplodon traversii, který je tak vzácný, že zatím stále čeká na své české pojmenování.
O existenci velryby existuje minimum důkazů
Vědci současně zahájili detailnější vyšetřování prostřednictvím DNA testů, které by měly klasifikaci potvrdit. Mesoplodon traversiije jedním z nejméně prozkoumaných velkých savců, kteří brázdí vody moří a oceánů. Od roku 1800 bylo na celém světě objeveno pouze šest vzorků, přičemž všechny kromě jednoho pocházely z Nového Zélandu. Z vědeckého hlediska a z hlediska ochrany přírody jde o významnou událost. Tělo se navíc povedlo najít dostatečně rychle, aby bylo možné provést pitvu tohoto výjimečného objevu. Navzdory této jedinečné příležitosti se však vědci neměli možnost se opřít ani o teoretická fakta, jelikož tato velryba je natolik vzácná, že o ní není známo téměř nic.
Vzácnost kytovce ztěžuje jeho charakterizaci
Tělo velryby bylo uloženo do chladírny a genetické vzorky byly odeslány na univerzitu v Aucklandu jako kurátorovi novozélandského tkáňového archivu kytovců. Analýza DNA a potvrzení konečné identifikace může trvat několik týdnů až měsíců. Vzácnost velryby délku zkoumání značně prodlužuje.
První záznamy o existenci Mesoplodon traversii pochází z roku 1874, kdybyla velryba katalogizována pouze na základě dolní čelisti a dvou zubů získaných na Chathamských ostrovech u východního pobřeží Nového Zélandu. První nepoškozený exemplář pak pochází z uvíznutí matky s mládětem v zátoce Bay of Plenty v roce 2010. Při dalším uvíznutí v roce 2017 v Gisborne přibyl do sbírky ještě jeden záznam. Právě tyto vzorky pak v kombinaci s kosterními pozůstatky dvou dalších exemplářů nalezených na Novém Zélandu a v Chile umožnili vědcům identifikovat tělo vyplavené velryby. Díky nízkému stupni rozkladu a včasné konzervaci mršiny bylo kromě rozboru genetické informace možno lépe prozkoumat obsah jejího žaludku, což by mohlo vnést světlo do světa těchto velryb, zejména co se týče jejich chování, populace a důvodů, proč jsou tak vzácné.
Vědci potřebují více informací
Vzhledem k tomu, že bylo nalezeno tak málo exemplářů a dosud nebyli pozorováni žádní živí jedinci, ví se o tomto druhu velryby jen málo. Podle novozélandského systému klasifikace ohrožení je zatím rod Mesoplodon traversii klasifikován jako nedostatečně popsaný. Nezbývá než doufat, že se o těchto kytovcích brzy dozvíme víc, a odhalíme tak další z řady záhad podmořského světa.
Zdroje: forbes.com, livescience.com, washingtonpost.com
