back to top
HomeRady a návodyRostliny křičí, když je jim ubližováno. Jen jsme to zatím nebyli schopni...

Rostliny křičí, když je jim ubližováno. Jen jsme to zatím nebyli schopni slyšet

Date:

Nenechte si ujít

Biohacking: Jak vylepšit své tělo a mysl pomocí vědy

V moderním světě se stále snažíme vylepšit svou produktivitu i...

Jak nositelná zařízení mění způsob, jakým trénujeme?

V posledních letech zažíváme revoluci v oblasti sportovního tréninku...

Lidé po transplantaci orgánů mohou projít změnou osobnosti, ukazují výzkumy

Myšlenka, že srdce v sobě ukrývá samotnou podstatu člověka, může...

Vědecky potvrzeno: Ženy snášení zimu lépe než muži

Je všeobecně uznávaným stereotypem, že ženy mají tendence oblékat si i při pokojové teplotě víc vrstev než muži. Jak se ale ukazuje, může něžnější pohlaví zimu ve skutečnosti snášet mnohem lépe. Jak je to možné?

Kombinované zvuky praskání a cvakání mimo dosah lidského sluchu jsou podle všeho způsobem komunikace mezi rostlinami. Autoři nedávné studie tvrdí, takto zeleň tak dává najevo, že je ve stresu.

I zdánlivě tiché pole je ve skutečnosti zalito směsicí zvuků, které neslyšíme. Tyto zvuky přitom nesou klíčové informace, a ti, kteří je slyší, na ně mohou adekvátně reagovat. Vzniká tak komplexní živý organismus, v jehož epicentru nestojí živočichové, ale rostliny. Tak to alespoň vyplývá ze závěrů studie z roku 2023, která byla publikována v časopise Cell.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Když je rostlina ve stresu

Zvukové signály jsou v přírodě mnohdy základem pro přežití. V tomto ohledu tak dává smysl, že se je naučily využívat i rostliny. Ty totiž během stresu nejsou ani zdaleka tak pasivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba právě naopak.

Dochází u nich poměrně dramatickým změnám, z nichž jednou z nejzřetelnějších – alespoň pro nás lidi – je uvolňování poměrně silných vůní. Mohou ale také změnit svou barvu či tvar. Tyto změny mohou signalizovat nebezpečí ostatním rostlinám v okolí, které v reakci na to posílí svou obranu, nebo přilákají živočichy, aby se vypořádali se škůdci, kteří mohou rostlině škodit.

Vyluzování zvuků však nebylo v rostlinné říši zatím příliš dobře prozkoumáno. Vědci například teprve nedávno zjistili, že rostliny mohou zvuk detekovat. Bylo tedy na místě hledat odpověď na otázku, zda jej mohou také vydávat.

Pomohla i umělá inteligence

Tyto odpovědi přinesl experiment se záznamem zvuku v okolí rostlin tabáku a rajčete za různých podmínek. Nejprve byly pořízeny nahrávky v prostředí bez stresorů, aby byly získány kontrolní hodnoty. Později ale vědci vystavili rostliny například dehydrataci, případně jim seřízli část stonku. Záznam zvuku probíhal ve zvukově izolované akustické komoře, ale i v prostředí klasického skleníku.

Následně se do procesu přidal algoritmus strojového učení, který autoři výzkumu za tímto účelem vycvičili. Umělá inteligence tak následně dokázala s přehledem rozlišit a charakterizovat jednotlivé zvuky.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Pro lidské ucho nezachytitelný

Zvuky, které rostliny vydávají, mají podobu praskání nebo cvakání s frekvencí příliš vysokou na to, aby je člověk dokázal rozeznat. Jsou však slyšitelné v okruhu více než jednoho metru. Nestresované rostliny jsou tiché a žádné zvukové signály nevyluzují. Jsou-li ale vystaveny stresu, mohou cvakat a praskat frekvencí až 40 kliknutí za hodinu. Rozdíly lze zachytit i v závislosti na konkrétním stresoru – dehydratované rostliny začínají se cvakáním ještě dříve, než se nedostatek vody vizuálně projeví. Zvuk pak postupně nabírá na síle a slábne teprve tehdy, až rostlina skutečně vysychá.

Tým pak kromě tabáku a rajčat otestoval i celou řadu dalších rostlin. Nahrávky odhalily, že zvuková komunikace je v rostlinné říši skutečně běžná – cvakání bylo zaznamenáno například i u pšenice, kukuřice, vinné révy či kaktusu.

Proč a jak rostliny vydávají zvuky? V rovnici je stále spousta neznámých

Ačkoliv je zachycení zvuků u rostlin významným vědeckým pokrokem, čeká botaniky ještě spousta práce. Zatím například nevíme, jak tyto zvuky vůbec vznikají. Na vině mohou být například kavity, které u dehydratovaných rostlin vznikají díky praskání vzduchových bublin. To je ovšem jen jedna z teorií. Vědci také úplně netuší, zda mohou zvuky rostlin vyvolat i jiné stresory, například infekce patogeny, UV záření, extrémní teploty apod. Je však zjevné, že přijít této základě na kloub by nám pomohlo poodkrýt jedno z možná největších tajemství přírody. Stále se tedy v tomto ohledu máme co učit.

Zdroje: cell.com, biorxiv.org, ndtv.com, scientificamerican.com

David Vanda
Pochopit uvažování mužů může být někdy úkol na celý život. Svými texty na serveru Men.cz odhaluji pohled do mužské hlavy i duše, a snažím se tak ukázat, co nás ve skutečnosti baví a zajímá.

Nejnovější příběhy