Každý rok se na celém světě objeví přes 10 milionů nově diagnostikovaných případů demence. S postupným stárnutím lidské populace se tak stále více lidí ve svém okolí setkává s děsivou realitou zhoršování kognitivních funkcí. Nová studie však naznačuje, že až 13 % lidí, u kterých byla v USA diagnostikována demence, může mít chybnou diagnózu a místo toho se potýkají s onemocněním jater, které lze navíc léčit.
Játra a mozek spolu úzce souvisí
Onou chorobou je jaterní encefalopatie, porucha kognitivních funkcí způsobená selháním jater, která postihuje více než 40 % pacientů s pokročilým onemocněním jater, tedy cirhózou. Ta je výsledkem přetrvávajícího poškození jater, kdy je zdravá tkáň postupně nahrazována tkání zjizvenou. Poruchy kognitivních funkcí, které jsou projevem jaterní encefalopatie, je pak od demence poměrně těžké odlišit. Játra regulují hladinu většiny chemických látek v těle, od jejich odbourávání z krve až po pomoc při trávení.
Svůj vliv na funkci tohoto orgánu má pak celá řada faktorů, včetně věku. Vědcům se však podařilo prokázat, že i dopady stárnutí na játra mohou být zvratné, pokud se zachytí dostatečně brzy. Játra ale poměrně značně poškozuje i alkohol, virus hepatitidy, vysoká hladina cholesterolu, obezita, cukrovka, stres a stárnutí. Pokud je jejich poškození zachyceno včas a je správně léčeno, dá se poměrně úspěšně zvrátit. Řadu negativních vlivů pak lze eliminovat zmírnit změnou stravování, omezení nezdravých návyků a v budoucnu možná i novými efektivními léky.
Procento nesprávných diagnóz s postupem času rostlo
Jako první impulz pro zkoumání špatné diagnózy demence vědcům posloužily případy dvou pacientů s diagnostikovanou demencí, u kterých po podání léku na encefalitidu vymizely typické symptomy jako ztráta paměti, pády, třes a halucinace. Autoři nedávné studie se tak rozhodli projít záznamy bezmála 180 000 amerických veteránů, u nichž byla v letech 2009 až 2019 diagnostikována demence. U žádného z nich nebylo diagnostikováno onemocnění jater, výzkumný tým však zjistil, že více než 10 % z nich mělo vysoké skóre rizika fibrózy jater, tedy stupeň FIB-4, což znamená, že s velkou pravděpodobností cirhózou trpěli, aniž by o tom věděli. Stejný tým se pak ve své nové práci zaměřil na nový soubor necelých 70 000 pacientů z americké národní databáze, tentokrát již bez omezení pouze na veterány, aby zjistil, zda dřívější výsledky odrážejí obecné trendy populace v USA. K jejich překvapení dosáhlo vysokého skóre FIB-4 až 13 % dementních pacientů.
Je nezbytné se o játra starat
I přesto, že vědci ve své práci nezkoumali konkrétní faktory, které by mohly být příčinou špatné diagnózy, lze usuzovat, že na vině byl a stále je nedostatečně kvalitní přístup k terapii nebo lékařské péči jak v oblasti péče o demenci, tak co se týče paralelního výskytu více nemocí najednou. Skutečností však je, že jakmile začnou naše játra špatně fungovat, dochází k zátěži celé řady dalších tkání našeho těla, včetně ledvin, slinivky srdce, a v neposlední řadě i mozku. Je tak na místě se o ně patřičně starat, a nezatěžovat je konzumací nejrůznějších toxinů, které snižují jejich životaschopnost, a výrazně tak ohrožují náš fyzický i psychický stav.
Zdroje: amjmed.com, medicalnewstoday.com, jamanetwork.com, theconversation.com
