Některé archeologické nálezy datující se do doby antického Říma jsou oříškem i pro současnou vědu. Příkladem těchto záhadných artefaktů jsou i tajemné dvanáctistěny, které se tu a tam v rámci vykopávek objeví, ve starořímských textech však o nich není ani zmínka.
Předměty jsou dražší, než si vědci původně mysleli
Tyto tajemné dodekaedry byly poprvé objeveny v 18. století, tedy poměrně dlouhou dobu po zániku Římského impéria. Na původním území říše bylo postupně nalezeno asi 130 těchto geometrických útvarů, překvapující však je, že většina z nich byla nalezena v severní Evropě a Británii a žádný v Itálii.
Objevené dvanáctistěny jsou navzdory zdánlivé jednoduchosti samotného tělesa poměrně složité. Mají řadu kulatých otvorů orámovaných zdobnými knoflíky, které naznačují, že na výrobu předmětu bylo zapotřebí velmi zručného řemeslníka. Materiálem použitým na jejich sestavení byly nejrůznější slitiny mědi, což vzhledem k množství kovu a času stráveného výrobou budí dojem o tom, že dodekaedry byly ve své době poměrně cenné, a z pohledu historie tedy rozhodně zajímavé.
Teorií o významu existuje mnoho
Odborníci aktuálně pracují s celou řadou hypotéz snažících se rozklíčovat původ starořímských dvanáctistěnů. Podle některých teorií se jedná například o náboženské předměty, měřicí přístroje, pletací nástroje, či dokonce antistresové pomůcky. Vzhledem k vysoké míře zručnosti se však někteří odborníci ochotně přiklání k úvahám, že šlo o model, jehož prostřednictvím mistr řemeslník demonstroval své odborné schopnosti.
Dosud nalezené dodekaedry nemají jednotnou velikost tvar, ani složení kovu, a dokonce ani úroveň řemeslného zpracování. Pokud by se navíc jednalo o předměty náboženského či společenského významu, dalo by se očekávat, že se v archeologických nálezech objeví i záznamy o jejich užívání, například v podobě vyobrazení na malbách nebo mozaikách. Předměty tak zůstávají i nadále záhadou, díky čemuž jsou jimi lidé o to více fascinováni.
Příběh dodekaedru z Norton Disney
Jeden z těchto předmětů byl objeven i nedávno týmem archeologů v Norton Disney nedaleko Lincolnu ve velké Británii. V červnu 2023 byly provedeny celkem čtyři výkopy, a právě v posledním byl nalezen dokonale opracovaný dodekaedr. Jde o 33. nález tohoto předmětu v Anglii a o vůbec první nález v lokalitě Midlands.
Odborníci i veřejnost přišli prakticky ihned po zveřejnění informace o nálezu s řadou návrhů, co by dodekaedr mohl být. Existuje totiž hned několik věcí, díky kterým těleso tak trochu vyčnívá mezi ostatními. V prvé řadě je to jeho velikost, jelikož se předpokládá, že jde o jeden z největších exemplářů nalezených na území Velké Británie. Předmět je navíc nebývale zachovalý – je zcela nepoškozený a nejsou na něm patrné žádné známky opotřebení.
Dodekaedr byl podroben prvotní analýze, která se o něm pokusí zjistit další informace. Zatím je známo pouze chemické složení předmětu – materiál je tvořen slitinou mědi (75 %), cínu (7 %) a olova (18 %). Celý předmět má v průměru přibližně 8 centimetrů a váží 245 gramů. Ve spolupráci s Lincolnskou univerzitou byl také naskenován pomocí 3D skeneru a ještě letos bude odeslán na univerzitu v Newcastlu k další vědecké analýze.
Vědci plánují další výzkum
Zájem pak budí i samotné místo nálezu. Keramické střepy ze série výkopů pokrývají hned několik historických epoch, od doby železné až po dobu římskou, což svědčí dlouhém a kontinuálním osídlení území. V blízkosti naleziště se nachází také římská vila, která byla vykopána v roce 1935. Kosterní pozůstatky nalezené v troskách budovy naznačují, že byla obývána v pozdní době římské, a pozemek, na němž stála, byl později znovu využit jako pohřebiště.
O lokalitě i samotném dodekaedru se toho stále můžeme mnoho dozvědět. Příkop, kde byla nalezena, nebyl v roce 2023 kvůli časovým a finančním omezením zcela vykopán, protože k objevu předmětu došlo na samém konci termínu vykopávek. Letos v létě by se ale vědci měli na místo vrátit a pečlivě je prozkoumat. Snad tedy získáme lepší představu o tom, k čemu přesně místo sloužilo a proč zde byl záhadný dvanáctistěn umístěn.
Zdroje: theguardian.com, edition.cnn.com, smithsonianmag.com
