Představte si situaci, kdy dorazíte do nemocnice a hledáte pomoc, protože se vám točí hlava a nemůžete mluvit. Namísto odborné rady se vám pak dostane obvinění z opilosti i přesto, že jste neměli ani kapku alkoholu. Podobné případy jsou velmi vzácné, avšak nikoliv nereálné, a může za ně metabolická anomálie, při kterém mikrobi ve střevě produkují místo běžných látek alkohol.
Pacienti trpící syndromem vlastního pivovaru občas končí i u soudu
Odborníci tuto poruchu označují poněkud úsměvným pojmenováním „syndrom vlastního pivovaru“, a tvrdí, že má ve skutečnosti mnoho společného s příznaky nadměrného užívání alkoholu. Projevuje se tedy například ospalostí, náhlými a prudkými změnami nálad či bolestí břicha a zvracením. Tato podobnost pak pochopitelně lékařům výrazným způsobem stěžuje určení správné diagnózy, a tedy i nastavení vhodné léčby.
Jeden z posledních případů syndromu vlastního pivovaru se dostal až k soudu, když se čtyřicetiletý muž v Belgii ocitl na lavici obžalovaných za řízení pod vlivem alkoholu, přestože žádný alkohol nepil. Později byl obvinění zproštěn poté, co se několik lékařů shodlo na tom, že trpí vzácnou poruchou. V následném rozsudku soudce zdůraznil, že muž při zastavení policií nepociťoval příznaky opilosti, a tudíž mu nenařídil zákaz řízení.
Původ poruchy je pro experty záhadou, která nemá jednoznačné řešení
Přesný počet lidí, kteří trpí tímto syndromem, není znám. V lékařské literatuře je popsáno pouze několik případů, a je velmi pravděpodobné, že skutečných pacientů s tímto vzácným onemocněním je ve skutečnosti mnohem více, než se odhaduje. V odhalení přesnějších počtů pak brání také již zmíněné složité určení diagnózy. Vědci si také lámou hlavou nad tím, jak a kdy se nemoc začíná projevovat. Z dosud shromážděných důkazů vyplývá, že se lidé se syndromem vlastního pivovaru nerodí. Porucha je tak podle všeho vyvolána narušením střevního mikrobiomu.
Alkohol v nápojích se běžně získává za pomoci kvasinek, jednobuněčných hub, které přeměňují cukry na ethanol. Předpokládá se, že u lidí, jejichž tělo dokáže alkohol samo produkovat, dochází k přemnožení podobných druhů kvasinek ve střevech. Během trávení pak fermentují nejrůznější cukerné složky potravy, například chléb či sladkosti, a vzniká tak alkohol. Tuto hypotézu podporuje také skutečnost, že lidem se syndromem vlastního pivovaru nejvíce pomáhají právě antimykotika, tedy látky bojující proti houbám a kvasinkám. Kromě toho pak produkci alkoholu redukuje také nízkosacharidová dieta.
Vědcům se podařilo identifikovat možné viníky
Záhadou také zůstává, jaký konkrétní druh kvasinek může toto onemocnění vyvolávat. Nedávný výzkum se rozhodl podívat se na střevní mikroflóru detailněji a zjistit, jaké zdravotní výhody či nevýhody mohou tito mikrobi tělu přinášet. Nejefektivnějším producentem alkoholu se ukázal být druh Saccharomyces cerevisiae, neboli pivovarské kvasnice. Jak již název napovídá, používají se tyto kvasinky k výrobě piva nebo třeba chleba. Na výrobě ethanolu se pak podíleli i někteří zástupci čeledi Candida, jež u lidí běžně způsobují kvasinkové infekce.
V případě jednotlivých epizod tak může být příčinou skokový nárůst výše uvedených druhů kvasinek, například právě konzumací jídel s vysokým obsahem sacharidů. Dalším potenciálním spouštěčem pak mohou být antibiotika či chirurgický zákrok v oblasti střeva, jelikož oba tyto faktory souvisí s vyšším rizikem výskytu plísní. Ačkoliv jsou pak kvasinky rodu Saccharomyces ve studiích lidského mikrobiomu běžně uváděny, není jasné, zda jsou skutečně původními obyvateli lidského střeva, nebo zda pochází z vnějších zdrojů. Tím se rozklíčování celé této záhady ještě více komplikuje.
Přestože je tedy syndrom vlastního pivovaru nejspíš skutečně vzácný, nelze popřít fakt, že střevní houby mají rozsáhlý vliv na naše zdraví a imunitní systém. Teprve nyní navíc začínáme pořádně chápat, jak houževnaté kvasinky ovlivňují naše zdraví. V dalších studiích se možná dozvíme více nejen o nich samotných, ale i o tomto pozoruhodném symbiotickém vztahu mezi člověkem a mikroorganismem.
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, edition.cnn.com
